Zapomeňte na většinu dobře míněných rad, jak napsat dobrý životopis, a držte se jediné – vžijte se do osoby, která bude váš životopis (pro konkrétní účel, v konkrétní situaci) posuzovat. Vše ostatní jsou už jen komentáře… 

Vytvoření dobrého profesního životopisu je ve většině případů zásadní podmínkou pro nalezení dobré práce. Životopis je v první fázi výběrového řízení hlavním zdrojem informací, na základě kterých si hodnotící osoby vytvářejí své představy a posuzují vás. Rozhoduje o tom, zda budete pozváni na první pohovor, zda vám zaměstnavatel či personalista zavolá, zda se s vámi bude dále počítat. Proto bychom nikdy neměli podceňovat důležitost, kterou v prvních fázích výběrového řízení náš životopis má, a náležitě jej připravit.

Jak napsat životopis? Kolik personalistů, tolik rad

Je někdy úsměvné, na kolik odlišných rad ohledně sepsání profesního životopisu narazíme na webových stránkách různých personálních agentur. Jedna radí přiložit vždy fotografii, druhá nabádá ke stručnosti, třetí tvrdí, že bychom vše podstatné měli náležitě rozepsat. Někdo doporučuje seřadit zaměstnání chronologicky od prvního, jiný opačně – od posledního zaměstnání k prvnímu. Někdo tvrdí, že se na životopisu musí objevit všechna vaše zaměstnání, jiný se domnívá, že vypisovat všechna zaměstnání včetně nedůležitého ročního kontraktu před dvaceti lety podstatné není. Některé dokonce doporučují jediný konkrétní vzor životopisu. Kde tedy nalézt pravdu?

Jako konzultant a business psycholog jsem za svůj profesní život pročetl tisíce profesních životopisů, některé výborné, jiné slabší. Ty výborné se mezi sebou co do formy a přístupu lišily stejně jako ty nejslabší. Žádná norma či jedno závazné pravidlo při sestavování životopisu neexistuje. Jedinou opravdu důležitou radou je představit si účel, pro který je psán, a člověka, který jej bude posuzovat.

Žádná norma či jedno závazné pravidlo, jak napsat dobrý životopis, neexistuje. Jedinou opravdu důležitou radou je představit si účel, pro který je psán, a člověka, který jej bude posuzovat.

Nebýt extrémní

Začněme u posuzovatele vašeho životopisu: Zde je situace obtížná, protože lidé, kteří posuzují váš životopis, budou různí. Někoho zaujme vaše perfektní a netradiční grafická úprava, jiný to bude považovat za zbytečný detailismus. Pro někoho je naprosto nemyslitelné pozvat si na pohovor kandidáta, který má v životopisu tři chyby, jiný nad tím mávne rukou, protože si řekne, že chyby z nepozornosti jsou běžné. Někdo je rád, když se kandidát vychválí (“musí mít sebevědomí”), jiný dá přednost skromným slovům v životopise (“nechceme tady žádné frajery”). Situace je ještě komplikovanější v tom, že životopis posuzuje postupně více lidí – a tak perfektní dojem, který jsme stručným a věcným životopisem mohli udělat na personalistu, může být vystřídán kritickým pohledem šéfa oddělení, kterému personalista životopis postoupí, protože šéf oddělení má rád detaily a podrobnosti.

Rada je tedy jediná – neznáte-li osobně člověka, který bude váš životopis posuzovat, snažte se jej psát tak, aby vyhověl posouzení různých typů hodnotitelů, tedy aby nebyl extrémní v žádné podobě – ani příliš dlouhý, ani příliš krátký; ani příliš nevzhledný, ani příliš vyumělkovaný… Jiná situace samozřejmě bude, pokud si daný obor vyžaduje určitý styl životopisu – zřejmě jinak musí vypadat po stránce úpravy graficky sofistikovaný životopis kreativce v reklamní agentuře a jiné grafické požadavky jsou na životopis mistra ve výrobě, který si vystačí se základním formátováním nejjednoduššího textového editoru.

Na základě profesního životopisu práci nikdy nezískáváte!

Jaký je účel životopisu? Získat práci, řekne většina z nás. To není úplně pravda. V první fázi výběrového řízení práci nezískáváme. Navíc osoba, která má za úkol přečíst náš životopis, je málokdy člověk, který o našem zaměstnání ve společnosti může opravdu rozhodnout. V první fázi třídí životopisy personalista nebo konzultant personální agentury, ten vybere nejvhodnější kandidáty a pozve je na schůzku. Pohovor samotný pak absolvuje většinou personalista sám, a tak nejčastěji se nesetkáte s člověkem, který skutečně rozhoduje o vašem přijetí (a bude váš budoucí nadřízený) až do druhého kola přijímacích pohovorů. Jinou formou přijímacího pohovoru je tzv. assessment centrum – zde se s budoucím nadřízeným setkáte zpravidla ihned. Ale v obou případech platí – není to získání práce, k čemu vede dobrý životopis.

K získání práce vede váš výkon u přijímacích pohovorů, zvážení vašich objektivních zkušeností, vzájemné sympatie a spousta dalších faktorů, z nichž životopis je už poměrně méně důležitý. Pokud dostanete šanci a jste pozván na pohovor, pak již můžete mnoho informací upřesnit, případná nepřesná tvrzení životopisu korigovat, a získáváte prostor, předvést se, jaký opravdu jste. Zásadním účelem životopisu je v této fázi výběrového řízení právě toto: BÝT POZVÁN NA POHOVOR. To je jedno z hlavních pravidel, které bychom měli mít na paměti, když se ptáme, jak životopis napsat, co v něm zvýraznit, co upozadit…

není to získání práce, k čemu vede dobrý životopis. (…) Zásadním účelem životopisu je v této fázi výběrového řízení právě toto: BÝT POZVÁN NA POHOVOR.

Daleko důležitějším faktem, než se zabývat otázkou, zda má mít životopis 2 nebo 3 strany či zda má být černobílý, nebo barevný, je proto zodpovědět si opět opakovaně na výše zmíněnou otázku – kdo jej bude posuzovat? Jak jej bude posuzovat?

Dva typy profesních životopisů

Můžeme odlišit dva základní typy životopisů. Jedním je životopis obecný, druhým životopis na specifickou pozici. Mnozí kandidáti mezi nimi nerozlišují, což je ovšem chyba. Znovu opakuji – vždy bychom měli mít na zřeteli primární účel, pro který životopis píšeme. Životopis je vlastně specifická forma žádosti o práci (“posuďte můj profil a rozhodněte se”) – a jistě chápeme, že nelze napsat nějakou naprosto obecnou žádost, ale vždy musíme vědět, o co žádáme.

Jiná situace nastane, pokud píšeme obecný profesní životopis do personální agentury, na jejichž základě nám bude konzultant postupně vybírat pracovní nabídky a zasílat nám je. Nebo takový životopis umístíme na internetové portály práce a zpřístupníme jej potenciálním zaměstnavatelům. Co by takový obecný profesní životopis měl obsahovat? Pochopitelně především naše klíčové zodpovědnosti, kompetence, zkušenosti a konkrétní informace, a to PŘEDEVŠÍM ty, na jejichž základě chceme, aby byly tyto budoucí nabídky práce posuzovány.

Chceme-li, abychom získali především nabídky v oblasti managementu, pak bychom měli v životopise uvést co nejvíce našich manažerských zkušeností. Chceme-li najít práci specialisty, podobnou té, kterou děláme, měli bychom uvést co nejvíce specializovaných konkrétních informací, které zaujmou někoho, kdo se v oboru vyzná. Chceme-li naopak nalézt práci v odlišném oboru či odlišnou pozici, zaměříme se především na tzv. převoditelné zkušenosti (tranferable skills) a detailní zodpovědnosti specialisty příliš nerozepisujeme.

Pokud pracujeme jako hlavní účetní, ale nechceme hledat pozici účetního, ale spíše obecnou manažerskou pozici v administrativě, pak nemá význam detailně vypisovat, jaké účetní osnovy jsme používali, jakou verzi účetního programu umíme lépe a jakou hůře, a jakou část účetnictví jsme prováděli sami, a jakou outsourcovali na externí účetní firmu… V tomto případě stačí všechny tyto zkušenosti shrnout do několika bodů, a místo toho se věnovat zkušenostem, které především můžete využít i v jiných pozicích – manažerské dovednosti, schopnost řídit samostatné projekty, zkušenost s implementací nových systémů, zkušenost s vedením týmu 5 zaměstnanců, pravidelný reporting, příprava prezentací pro vedení společnosti, orientace na detail, vynikající znalost pracovně právní a finanční legislativy atd. atd.

Vidíme tedy, že žádný obecný a nejlepší vzor životopisu nelze podat ani připravit – vždy záleží na konkrétní situaci…podobně jako nelze připravit konkrétní „vzor“ rozhovoru s předem připravenými větami. Takový rozhovor by samozřejmě působil uměle a byl by stejně neefektivní jako univerzální životopis. Přesto však existují určité dobré rady a tipy, které shrneme příště.

Pokračování –>