Jak fungují psychologické testy a co nám přinášejí
Použití psychologických a kompetenčních testů pro oblast kariérního poradenství má své výhody a svá rizika a omezení. Zde se budeme věnovat výhodám, které nám tyto možnosti přinášejí.
Jak funguje psychologický test
Použití různých testových a dotazníkových metod může zkrátit a zefektivnit celý poradenský proces, ať už je jeho cílem důkladnější sebepoznání a hledání vhodného povolání či příprava na přijímací nebo hodnotící pohovor. Předpokladem je samozřejmě realistický postoj k testům a přiměřené očekávání toho, co od nich můžeme získat.
Výsledkům dotazníků a testů nesmíme věřit jako nějakému orákulu, musíme chápat, co výsledky znamenají. Solidní a vědecky podložené testy dělají pouze jedinou věc – srovnají vaši odpověď nebo váš výkon (ať už je to řešení logické úlohy v inteligenčním testu nebo otázka po typickém chování v dotazníku) s frekvencí této odpovědi (tohoto výkonu) v populaci nebo s typem odpovědí, které odpovídají určitému definovanému typu či vymezené skupině lidí. Vše ostatní už je pouze nástavba psychologické teorie.
Alfa a omega – srovnání s populací nebo s teoretickým typem
Pokud řešíte sadu patnácti obtížných logických úloh, a pět z nich se vám vyřešit nepodaří, co to znamená o vašem výkonu? Byl dobrý, nebo špatný? To nevíme, pokud nezjistíme, jak tyto úkoly budou řešit ostatní lidé, s nimiž vás budeme srovnávat. Často chceme obdržet srovnání s hypotetickým výkonem všech lidí s podobnými charakteristikami (věkem, vzděláním, stejným jazykem, kulturou…), což označujeme jako srovnání s populací.
Srovnáním s průměrnými odpověďmi v populaci nyní zjistíme, že jste se umístili lépe než 80% populace. Pouze 20% dokázalo vyřešit více úloh. Tento údaj pak můžeme převést na různá skóre, včetně známého IQ. Rozdíl mezi těmito různými stupnicemi je podobný jako mezi měřením teploty ve stupních Celsia, Kelvina nebo Fahrenheita. Hovoří o tomtéž, pouze jinými čísly. Odborník přesně ví, co daný stupeň znamená a co to říká o vašem umístění v populaci.
Podobně u dotazníku, zkoumajícího vaši osobnost, odpovíte na otázky po vašem typickém chování, prožívání nebo preferencích. Díky tomu, jak je dotazník zkonstruován, dokážeme vyhodnotit, nakolik se tyto odpovědi překrývají buď s teoretickým popisem nějakého osobnostního typu (např. teorie říká, že vyhraněný extrovert má více přátel, raději se obklopuje lidmi, nemá příliš rád samotu atd.) nebo s reálnými odpověďmi určité skupiny lidí (nejúspěšnějších zaměstnanců firmy, lidí s rizikovým chováním či třeba schizofreniků). Pokud se nejedná o osobnostní dotazník (který zkoumá vaše osobnostní vlastnosti, preference a charakteristiky), ale o dotazník kompetenční (zkoumající vaše schopnosti a znalosti), vědomostní test nebo dotazník zájmů, pak jsou vaše odpovědi srovnány s nějakým standardem (např. ideální, plná znalost, absence jakékoli chyby) nebo jsou nalezena jejich společná témata (vybíral jste více zájmy společenské než technické).
To je vše, co nám dotazník či test dokáže říct. Vše ostatní už je pouze naší interpretací. Nemůžeme s jistotou tvrdit, že extrovert bude úspěšnější učitel než introvert (nemáme-li k dispozici specifické odborné studie). Nevíme, zda člověk se společenskými zájmy na úkor technických bude lepším prodejcem technických řešení, než bude-li tomu naopak. Protože takový dobrý prodejce by mohl mít jak společenské, tak technické kompetence…
Testy typu “tajemná černá schránka”
Některé testy jsou zkonstruovány tak, že neoddělují výsledky (skóre, škály, srovnání s populací) a jejich interpretaci. Hodnotiteli přímo (dnes počítačově) vygenerují, co daný výsledek znamená a co to říká o vaší osobnosti, aniž by musel znát teorii či konstrukci, která za tímto dotazníkem stojí.
Tvůrci testů mají často důvod způsob, jak došli k uvedené interpretaci, neuvádět: je to proto, že by bylo zjevné, že taková metoda je sestavena na základě neověřených a někdy i bizarně znějících teorií o tom, co daná odpověď testovaného „ve skutečnosti znamená”.
Pokud se jedná o vědomostní či kompetenční testy, kde je zjevné, co je dobrý a co špatný výsledek, pak je to v pořádku. Ovšem u osobnostních či motivačních dotazníků, které by měly ukázat širší aspekty osobnosti testovaného, je použití takovýchto metod problematické. Obecně je třeba velké opatrnosti, protože jejich tvůrci mají často důvod výsledky (škály, skóre, umístění v populaci) a způsob, jak došli k uvedené interpretaci, neuvádět: je to proto, že by bylo zjevné, že taková metoda je sestavena na základě neověřených a někdy i bizarně znějících teorií o tom, co daná odpověď testovaného „ve skutečnosti znamená”. Takové testy pak fungují podobně, jako astrologické horoskopy: interpretace samotná zní velmi rozumně, na osobu vlastně sedí (protože pro tvůrce testu není problém vygenerovat obecně znějící množinu vět, z nichž si každý vybere něco, co na něj sedí), ale tato interpretace je vytvořena vlastně pseudonáhodně.
Pokud nevěříte, jak jednoduché je sestavit podobnou „interpretaci“, pak si přečtěte několik následujících vět – nesedí alespoň částečně na vás? „Jste člověkem, který má v mnoha životních otázkách jasno, ale který je stále otevřen tomu, co přijde. Dokážete se naplno věnovat tomu, co vás baví, ale občas máte pochybnosti, zda je to to nejlepší, čemu byste se právě měl věnovat. Často vás bývá obtížné přesvědčit a nadchnout pro nějakou myšlenku, ale pokud se pro ni dostatečně nadchnete, dokážete přinášet poměrně velké oběti. V oblasti vztahů jste zažil mnohá zklamání a jste opatrnější, než dříve…“ Toto jsou typická pseudopsychologická klišé, která se pro podobné „metody“ používají.
Tento typ testů se bohužel v pracovních situacích také vyskytuje a mnohé personální oddělení či dokonce i poradenští odborníci je používají. Pro kvalifikované psychology či jiné osoby, které s testem pracují, je však právě znalost konstrukce testu a konstrukce jeho škál klíčová. Hodnotitel musí vědět, jak se posuzují jednotlivé odpovědi a jaká je teorie, na níž je test i výběr otázek postaven, tak aby odlišil, co znamená testový výsledek (srovnání s typem, populací…) a co je interpretace, kterou teorie spojená s testem předpokládá. Teprve na základě této znalosti si může psycholog utvořit obrázek o realističnosti či hodnověrnosti takové interpretace, kterou test nabízí, či kterou nabízí teorie, na které tento test stojí.
Jiná je samozřejmě situace, kdy u ověřeného a respektovaného psychologického testu počítač na základě výsledku testované osoby již „připraví“ modelovou interpretaci těchto výsledků. To je v pořádku a psychologovi to šetří práci, protože psaní zpráv o výsledcích testů stejně dříve znamenalo, že nejčastěji přepisoval věty a vybíral charakteristiky z přiloženého manuálu („vysoké skóre na této škále znamená, že osobnost je taková a taková…“). Takové použití však vždy musí být podloženo dobrou znalostí konkrétní testové teorie a statistických vlastností dané metody.
Testování v situaci kariérního poradenství
V oblasti kariérního poradenství je důležité oddělit zpětnou vazbu o výsledcích testu (osobnostní typ, vlastnosti, zájmy, úroveň logického myšlení) od širších interpretací, které jsou typicky spojené s otázkami po využití těchto osobnostních vlastností pro dané profese, v konkrétních situacích, u dané konkrétní osobnosti. Tato interpretace by měla být obsahem samotného poradenského procesu a měli by ji vytvářet klient i jeho poradce společně a ve vzájemném dialogu – kde vidí klient své silné stránky? S čím v testu souhlasí? Co jej překvapilo a proč? Kde vidí své limity? Jak tyto vlastnosti využívá ve své konkrétní roli?
Test nebo dotazník samotný totiž samozřejmě neříká, co je silnou stránkou či limitem testovaného; říká pouze, jak se umístil v populaci. A každý z nás může vnímat toto umístění jinak. Představme si, že test odhalí silnou orientaci na detail. Pro Honzu to může být pozitivní zpráva, kterou vnímá jako silnou stránku (je účetním), pro Marka upozorněním na oblast, na kterou by si měl dát pozor, neboť se může ztratit v přílišných detailech (zodpovídá za strategie), a Marii je to jedno – zajímá ji spíše, co o ní říkají její zájmy…
Test není žádným „objektivnějším“, správnějším, hlubším popisem klienta, kterého on sám není schopný. Je pouze tím, co je uvedeno výše – srovnáním jeho odpovědí s populací, s nějakou normou či s nějakým teoreticky definovaným osobnostním typem
Tato interpretace by měla být dialogem – mezi poradcem, klientem, testovými výsledky a zkušenostmi klienta. Test není žádným „objektivnějším“, správnějším, hlubším popisem klienta, kterého on sám není schopný. Je pouze tím, co je uvedeno výše – srovnáním jeho odpovědí s populací, s nějakou normou či s nějakým teoreticky definovaným osobnostním typem. Toto srovnání může podat zajímavé a důležité informace pro klientovo sebehodnocení a sebeanalýzu, ale asi jen obtížně přinést zcela zásadní vhled do řešení jeho problémů a otázek. A právě takto musíme testy brát – jako další zdroj informací, který často urychlí a shrne to, na co bychom se museli dlouze ptát nebo co bychom museli dlouze zjišťovat. Nástroj určitě užitečný, někdy nedoceňovaný, a někdy přeceňovaný.
Odlišná situace v poradenské situaci pochopitelně nastane, pokud poradce oznámí klientovi: máte tento a tento profil, proto vhodná povolání/rozhodnutí/strategie pro vás jsou tato a tato. Takový postup bychom považovali za pošetilý a směšný, i když podobná filozofie představovala jeden z historických, dnes překonaných přístupů v dějinách pracovního poradenství. Z dnešního pohledu je to stejně úsměvné, jako nechat klienta manželské poradny vyplnit test a na jeho základě prohlásit – “váš životní partner by měl být spíše pomalejší, ale chytrý melancholik, který má rád přírodu, méně mluví, ale umí vyjádřit své city.” Případně tohoto partnera pomocí vhodných testů rovnou najít. Na toto téma byla natočena spousta úspěšných a vtipných komedií, a to je zhruba jediný praktický a užitečný přínos, který takový přístup má.
Výhody psychologického testování pro kariérní poradenství
Pokud však přijímáme výsledky testů a dotazníků realisticky a otevřeně, pak pro nás v situaci profesního hledání či kariérní změny mohou mít velký význam:
- Slouží jako jeden z dalších zdrojů informací o sobě.
- Zkracují dobu sebepoznání a rychleji vedou k diskuzi nad podstatnými tématy. I pokud zcela nesouhlasíme s tím, jaké výsledky ukazuje náš dotazník, právě to může být důvodem, proč se začneme zabývat sebeanalýzou o zkoumáním sebe sama důkladněji. Testy poskytují jakýsi hrubý materiál, s nímž můžeme dále pracovat. Podobně odvezeme-li auto do servisu, udělají nám na něm „diagnostiku“, ale tím servis samozřejmě nekončí.
- Otevírají nová témata.
- Mohou upozornit na skryté, neuvědomované či vytěsněné stránky osobnosti.
- Zpřesňují sebeobraz a obraz našeho srovnání s populací.
- Slouží jako podpora rozhodnutí (či jako materiál pro rozvážení alternativ).
- Informace o tom, jak „vycházíme v testech“ je pro mnoho profesních situací důležitá (přijímací řízení, development centra), i když ne se všemi výsledky se musíme ztotožňovat či je pro sebe považovat za podstatné.
- Zkušenost s vypracováním testu a dotazníků a znalost, jak vůbec situace vyplňování vypadá a co přináší, připravuje na situace, kdy musíme absolvovat podobné typů testů v profesních rolích (AC, DC, přijímací pohovory). Klientům kariérního poradenství umožňuje vytvořit si postoj k těmto testům, usnadnit situaci samotného testování (jako něčeho, co už klient zažil) a připravit se na přijetí zpětné vazby v této pozdější důležité situaci. Zkušenost s testy zdokonaluje vědění o sobě a přináší zkušenost, jak na testové otázky odpovídat. Je to podobná situace jako s uměním prezentovat – pokud několikrát vedeme prezentaci, naše obecné schopnosti se zlepší, i když vždy prezentujeme o jiném tématu. Podobně pokud vypracujete v životě několik osobnostních či psychologických testů, vaše schopnost vypracovat podobné testy (bez stresu, s vědomím, co můžete očekávat…) se také zvyšuje.